Pronikavé svědectví přinesly včerejší večerní zprávy na Primě: „uprchlík“ z Iráku, hlava 17 členné rodiny přesídlené v rámci politiky naší vlády do Jihlavy, si postěžoval na to, jak se o něj v ČR starají.
„My jsme měli předtím život, o jakém se předtím nikomu na světě ani nesnilo. Zanechal jsem tam práci s platem, který by stačil pro pět rodin v České republice“. Přesídlení si ale tato rodina nemusela platit sama, došlo k němu na základě prostředků vybraných ve sbírce českých křesťanů. Jihlavská radnice přispěchala s nabídkou bytů 2+1 v centru města, ty se jim ale vůbec nelíbily, informuje nás TV Prima. Dokonce i Dana Fiedlerová (ředitelka Centra multikulturního vzdělávání) k tomu reportérovi řekla: „To jsou krásné byty, já bych tam sama ráda bydlela!“
„Chtěli bychom tady bydlet a později i pracovat, ale nejdůležitější je pro nás bydlení. Než abychom bydleli v přemalovaném kravíně, tak to se raději vrátíme do Iráku“, zněla odpověď hlavy rodiny (nebo tak to přeložili novináři, pan Georgis Batto samozřejmě tuto situaci nekomentoval ani česky, ani anglicky, nýbrž svou rodnou řečí). Reportáž je završená spekulací nad tím, zda a kde by mohli tito lidé obdržet lepší byty.
Je neuvěřitelné, nakolik si ti nahoře neuvědomují, kolik celoživotní práce a úsilí musí vynaložit průměrná česká rodina, aby si prostřednictvím hypotéky na 30 let mohla dovolit jeden takový „přemalovaný kravín“. A já se ptám: jakým právem od nás cizinci, kteří nikdy nic neudělali pro naší zemi, žádají takové bydlení a podmínky k životu, na které nedosáhne naprostá většina našich vlastních občanů?
